Den porodu
Průběh porodu.
Od pátečního večera nežere, zrychleně a povrchně dýchá, přechází z místa na místo. Po půlnoci začíná hledat místo a hrabat. Do porodní bedny nechce jít. Uvelebila se uprostřed chodby na měkkém molitanu / sedák na zahradní lehátko /. V 3:45 hodin porodila první štěně úplně v klidu a v tichosti / v leže . Moc nejevila zájem , jakoby nevěděla co si počít, štěně tiše kňouralo. Panička štěně očistila, osušila, pomohla jemně potáhnout za pupeční šňůru, aby vyšla i placenta. Alby klidně ležela, už netlačila, dívala se dopředu a její pohled jakoby říkal „ teď vy dělejte co umíte“. V kuchyni na pracovní desce jsme měli připravené technické zázemí: digitální váhu s miskou vystlanou jemným froté hadříkem, podložku na přebalování miminek. Na tácku odsávačku, nůžky, nit, Septonex a teploměr. Když vyšla i placenta štěně jsme přenesli na přebalovací podložku, nití podvázali pupíček a ustřihli pupeční šňůru. Zvážili, zjistili pohlaví, dali mamince olízat a přiložili k bradavce – hned se přisálo. Za 60 minut začala Alby opět zrychleně dýchat a tlačit. Postavila se zatlačila a kvikla. Štěně, které vytlačila bylo doslova cvalík – 680 g ! Vypadlo z ní do našich rukou, pupeční šňůra se přetrhla. Než jsme se nadáli / za 15 minut / rodilo se třetí a to už Alby věděla co dělat. Pomáhala olízávat od blan a překousla sama pupeční šňůru. Tak jsme vše společně zvládly do počtu šesti štěňat / 6 jsme jich viděli na ultrazvuku /. Protože nevyšly všechny placenty, čekaly jsme…… Za tři hodiny překvapení! Místo placenty ještě štěně, krásná plavá holčička na závěr. Naše dcera Julie ji pojmenovala Růženka.