HOWAVART
Původ : Německo
Použití : pracovní pes
Klasifikace FCI : skupina 2 (pinči, knírači, molosoidní a švýcarští salašničtí psi) , sekce 2.2 (molosoidní - horští psi)
S pracovní zkouškou.
Celkový vzhled :
Hovawart je silný, středně velký, delší, dlouhosrstý, pracovní pes s poněkud delší tělesnou stavbou. Rozdíly obou pohlaví jsou dobře patrné - především ve tvaru hlavy a cekové tělesné stavbě. Délka těla činí přibližně 110 - 115 o/o kohoutkové výšky.
Povaha :
Hovawart je uznávaným psem k všestranému použití. Založením je to vyrovnaný a dobromyslný pes. Má dobré obranářské vlastnosti i bojovnost, je sebejistý a dobře zatížitelný. Má střední temperament a velmi dobrý čich. Jeho harmonické tělesné proporce a zcela ojedinělá vazba na rodinu, ve které žije, jsou předpokladem jeho využití jako vinikajícího doprovodného, hlídacího, obranářského, ale i záchranářského a stopovacího psa.
Hlava:
Silná hlava má široké klenuté čelo. Nosní hřbet je rovný a probíhá paralelně s imaginární linií, prodlužující horní část lebky. Morda a lebka ( část hlavy mezi tylním hrbolem a stopem ) jsou přibližně stejně dlouhé. Stop je dobře zřetelný. Morda je silná a při pohledu ze strany i ze shora se mírně zužuje.
Nos má dobře vyvinuty nosní otvory. U černých psů a černých se znaky je pigmentace černá, pigmentace u plavých je černá - proměnlivý nos je však přípustný ( proměnlivý nos znamená, že rozhodčí může pokládat nos za černý, neboť zjištěné zesvětlení může považovat za jev přechodný, podmíněný momentálními vnitřními, ale i vnějšími vlivy - pozn. překladatele ). Pysky dobře přiléhají a jsou tmavě pigmentované.
Skus je úplný, silný, nůžkový ( 42 zubů ). Silné zuby stojí svisle v čelistech. Klešťový skus je přípustný.
Oči jsou oválné. Nesmí ani příliš vystupovat, ani být hluboko uloženy. Barva je tmavě až středně hnědá. Oční víčka těsně přiléhají.
Uši jsou trojúhelníkové převislé se zakulacenými špičkami volně přiléhají. Jsou posazeny vysoko a daleko od sebe, čímž opticky rozšiřují vrchní část hlavy a dosahují svojí délkou až ke koutkům pysků. Přední okraj leží přibližně uprostřed mezi okem a tylním hrbolem. V klidu přiléhají ploše, při pozornosti mohou být namířeny poněkud dopředu.
Krk: Silný krk je středně dlouhý, kůže na hrdle těsně přiléhá.
Tělo:
Hřbet je rovný a pevný. Bedra jsou silná a poněkud delší než záď. Záď je mírně spáditá, středně dlouhá. Hruď je široká, hluboká a mohutná. Ocas je bohatě osrstěný a sahá pod hlezna, ne však až k zemi. Podle nálady psa je nesen nad hřbetem a nebo volně svěšený.
Končetiny:
Hrudní končetiny jsou silné a při pohledu zepředu i zestrany jsou rovné a svisle postavené. Lopatky jsou velmi dobře osvalené, dlouhé a šikmo uložené. Lokty přiléhají k hrudnímu koši. Zápěstní (spěnkový) kloub je silný. Nadprstí je poněkud šikmo postavené. Pánevní končetiny jsou silné a při pohledu zezadu svisle a rovnoběžně postaveny. Jsou dobře zaúhlené a velmi dobře osvalené. Hlezna jsou velmi silná a hluboká. Tlapy jsou kruhové, silné a kompaktní. Prsty jsou klenuté a těsně přiléhající. Pokud se vyskytnou paspárky, je nutno je odstranit. Drápy jsou u černých a černých se znaky černé, u plavých psů mohou být méně pigmentovány.
Pohyb
Při všech druzích pohybu, jak při pohledu zepředu, tak i zezadu je pohyb přímočarý a prostorný. Vydatný klus vychází při správném posunu ze zadních končetin.
Kůže
Celkově dobře přiléhá. U černých a černých se znaky má tmavomodré zbarvení, u plavých je většinou růžová.
Srst
Vlastnosti srsti - nápadně krásná dlouhá srst je lehce zvlněná, přiléhavá a uzavřená s menším podílem podsady. Je delší na hrudi, na břichu, na zadních stranách končetin a na ocasu. Na hlavě a na přední straně končetin je srst krátká.
Barva - hovawart se vyskytuje ve třech barevných variantách : černá se znaky, černá a plavá.
Černá se znaky - srst je černá a leská, barva znaků je středně plavá. Na hlavě začínají znaky pod nosním hřbetem a dosahují kolem koutků úst až k hrdlu. Body nad očima jsou zřetelně viditelné. Znak na hrudi sestává ze dvou vedle sebe ležících skvrn, které mohou být spojené. Na předních končetinách dosahují znaky při pohledu ze stranyod prstů zhruba až k nadprstí a vybíhají dozadu, do výše trupu. Na zadních končetinách dosahují znaky téměř až k k srsti na břiše. Při pohledu ze strany jsou znaky nad hlezny patrné jen jako úzký proužek. Znak se vyskytuje také pod kořenem ocasu. Na všech partiích těla jsou znaky jasně ohraničené. Ojedinělá malá bílá skvrna na hrudi, stejně tak jako jednotlivé bílé chlupy na prstech a na konci ocasu jsou přípustné. Pigmentace na víčkách, nose, pyscích a polštářcích je černá.
Černá - srst je černá a lesklá. Ojedinělá malá bílá skvrna na hrudi, stejně tak jako jednotlivé bílé chlupy na prstech a na konci ocasu jsou přípustné. Pigmentace na víčkách, nose, pyscích a polštářcích je černá.
Plavá - středně plavá, lesklá zesvětluje směrem ke končetinám a k břichu. Ojedinělá malá bílá skvrna na hrudi, stejně tak jako jednotlivé bílé chlupy na prstech a na konci ocasu jsou přípustné. Pigmentace na víčkách, nose, pyscích a polštářcích je tmavá až černá.
Velikost
Kohoutková výška : pes - 63 - 70 cm, fena - 58 - 65 cm
Vady
Všechny odchylky od standartního popisu jsou vady. Jejich hodnocení by mělo být odvislé od závažnosti odchylky.
Historie
Počátek chovu hovawartů se datuje rokem 1922, kdy bylo vzkříšeno již delší dobu zaniklé plemeno. Byl to původně souhrnný pojem pro sedlácké a zámecké psy středověku. Ke znovuobjevení tohoto plemene přispěl nepřímo i rytmistr Max von Stephanitz, tvůrce a spoluzakladatel svazu německých ovčáků. Ve své knize uváděl hovawarta jako předchůdce německého ovčáka. Z fotografií a obrázků ovčáků z 19. století je tato podoba zřejmá. Po té, co svaz německých ovčáků začal dávat přednost psům s patrovou srstí, shromáždili někteří chovatelé dlouhosrsté ovčácké psy a začali s chovem znovu. Pro dnešní vzhled a vlastnosti plemene hovawart byla rozhodující tato plemena: novofundlandský pes, kuvasz, leonberger, německý ovčák a africká divoká fena nebo fena afrického chrta, která byla do plemene vkřížena během 2. světové války.
Celkový vzhled
Hrudník harmonicky ladí s celkovým vzhledem psa, je široký, hluboký a silný. Hřbet je rovný a pevný s lehce spadající zádí, která nemá být příliš dlouhá. Ocas dosahuje až pod hlezna, nesahá však až na zem. Podle nálady psa je nesen v lehkém oblouku nad linií hřbetu, nebo volně visí. Hrudní končetiny jsou rovné a silné, s dobře osvalenou plecí. Lopatka je dlouhá a dobře šikmo uložená, takže lokty jsou umístěny dobře pod tělem. Pažní kost je dlouhá a těsně přiléhá k trupu. Tlapy jsou kulaté, uzavřené a klenuté. Přední nadprstí je postaveno přiměřeně šikmo. Pánevní končetina je dobře úhlená, stehno i lýtko jsou dobře osvalené. Kyčelní klouby jsou bez dysplazie. Hlezna jsou velmi silná a postavená velmi hluboko, tlapy uzavřené a dobře klenuté. Paspárky se odstraňují. Typickým pohybem je velmi prostorný klus.
Povaha
Mladý hovawart je temperamentní a inteligentní stvoření. Jeho výchova vyžaduje důslednost a spoustu pozornosti, v jeho výchově nelze nic odbývat. Pokud se hned od počátku podaří svést jeho učenlivost do správných kolejí, stane se hovawart tím, čím se stát může - spolehlivým průvodcem rodiny a dobrým společníkem v kynologickém sportu. Další vynikající charakterovou vlastností hovawarta je jeho vynalézavost a vytrvalost. Chovatel by měl být důsledný a umět se vžít do nálad a nápadů svého psa. Hovawart se výborně hodí pro kynologické sporty. Ať už se jedná o sport turnajový, výcvik obranáře, stopaře nebo záchranáře, uplatní se zde vrozená radost hovawartů z práce a jejich inteligence.
Hovawart a děti
Vůči dětem je hovawart většinou velmi tolerantní, jeho chování však vždy závisí na tom, jaké s nimi má zkušenosti a jak byl vychováván. Na druhou stranu se musí děti naučit, jak správně se psy zacházet, což ostatně platí obecně pro všechna psí plemena, ať už se jedná o jezevčíka nebo bernardýna. Dbáme-li však známých hlavních zásad při zacházení se psy, stanou se děti s hovawarty vynikajícími přáteli.